Ovečky

Autor: Michaela
Rubrika: Nezařazeno
Komentáře (0)

Jak jsem tu psala, že jsme je stříhali sami, tak tu je fotka. Raději jen z dálky :).
ovecky
Všechno je jednou poprvé, věřím, že příště to bude lepší. Nebo to další příště. A nebo to potom, no.

Každopádně beránka už nemáme. Vlastně máme, ale v jiné formě.

Byl to zvláštní zážitek, ta vražda a následné zpracování. Kupodivu musím říct, že hezký. Až mě samotnou překvapilo, jak se mi to celé líbilo a jak z toho mám dobrý pocit. A jak se těším na příště :).
Dokonce si myslím, že by nebylo špatné, kdyby něco takového mohl zažít každý, kdo jí maso.

(Do těch hezkých zážitků ovšem nepočítám, jak jsem sháněla asanační vůz na ty zbytky, tento přijel druhý den v ŠEST ráno (což je hodina, při které nikdo z nás nereaguje vůbec na nic, ani na světlo a tmu) a já jsem v noční košili a froté župánku předávala to, co jsme z beránka nechtěli (teda přibližně 3/4 toho jsme původně ještě chtěli, ale v tu hodinu ranní to nešlo oddělit). Kdo je připraven, není překvapen! Tož příště. :))

První kusy masa, které jsme z beránka snědli, mě docela zklamaly. Až jsem si říkala, co s tím budeme dělat. Nicméně týdenní pobyt ve visu v chladu beránkovi velmi prospěl a další pečínka už byla fakt dobrá. Mňam, mňam, mňam.

beranek2

Do našeho ministádečka jsme pořídili náhradníka s novým genofondem. Zprvu se cítil trochu jako černá ovce, ale nakonec bych řekla, že zapadl dobře.
beranek3

Lovu zdar!