Slépky

Autor: Michaela
Rubrika: Nezařazeno
Komentáře (0)

Konečně nastal ten velký den, kdy jsme zkolaudovali kurník! Projekt to byl na naše poměry vskutku velkolepý. Bagr na základy, beton, pak dřevo, ze všech stran silná izolace, kvalitní střešní krytina.. Taková naše jistota, kdyby spadl dům, můžeme do něj jít bydlet. Familiérně mu říkáme trezor.
Co je na něm nejkrásnější je větev, kterou jsme dovnitř vpravili, aby se slépky cítily jako doma. Chodila jsem se tím vnitřkem neustále kochat, je to fakt krása, možná to jednou vyfotím. Slepičky ovšem zadělají co mohou, takže momentálně by to nebylo až tak estetické.

Okénko je ještě v procesu

Okénko je ještě v procesu


A zde jedna obyvatelka.
slepice
A zde, ZDE jsou naše PRVNÍ VAJÍČKA! Vohóóó!!!
vejce

A ještě dnešní jehňátko.
jehne2

Jehňátko

Autor: Michaela
Rubrika: Nezařazeno
Komentáře (0)

Včera ráno šla Amelka pustit slepičky a vrátila se celá nadšená. Ovečka konečně ukončila naše pochybovačné očekávání a v chlívku bylo jehňátko.
Podle některých nechutných indicií ho Amelka našla záhy po narození. Vrávorající, mokré, roztomilé. Děkuji Bohu, že když jsme naši ovečku jeli koupit a rozhodovali jsme se, kterou vzít, dovezli jsme tu, která má v popisu „dobrá matka“. (Však tenkrát jsem si říkala – každá ovce dobrá matka, ne? A teď, když tam vidím to maličké a říkám si – nezašlápne ho? Krmí ho? Je všechno jak má být?) Porod zvládla výborně, stará se výborně, vůbec nás nepotřebuje…

jehnatko

jehnatko3

Přesně takovou máme velikonoční formu :)

Přesně takovou máme velikonoční formu :)

Letecký záběr

Letecký záběr

Hrdý otec

Hrdý otec

Jehňátko úplně postrádá nějaký pud sebezáchovy. Hned večer nám ho málem sežrala Máša. Byla uvázaná, jehňátko vyběhlo z chlívku, Máša štěkala a skákala jak kdyby si myslela, že je to kočka. A jehňátko se rozeběhlo přímo k ní. S Amelkou jsme ho zachránily. Co s tím psem, to nevím.

Pravděpodobně je to holčička. Jmenuje se Pečínka, ale já jí tak teda neříkám!

Malé radosti

Autor: Michaela
Rubrika: Nezařazeno
Komentáře (0)

Mám vždycky takovou radost z takových maličkostí. Třeba když mi vyroste petržel v mističce z keramiky od Amelky.

petrzel

Princezna. Amelka ji vyrobila se Samuelem, když jsem nebyla doma. Prostě posbírala, co se válelo kolem a zabavila ho. Děti jsou úžasné.

princezna

Dobrou noc :).

Maso a čokoláda

Autor: Michaela
Rubrika: Nezařazeno
Komentáře (0)

Včera se mi povedl nejlepší steak ever.
Nevím, kolik už jsem jich dělala (dost), ani nevím, co zrovna včera bylo jiné, ale něco se stalo a mně najednou to všechno začalo dávat smysl, udělalo se cvak (jak říkáme my vzdělávatelé – nastal „aha“ okamžik :)), poučky přestaly být poučkami a hle! Steak nové generace je tu.
Najednou bylo úplně normální, že byl medium – a to jsem se fakt bála toho, že v tomhle zůstanu úplný barbar a přes well done se přes veškeré sebezapření nepřenesu.

Měla jsem v ruce ten nejkrásnější kus masa, který jsem kdy držela a cítila jsem se jak malé dítě s modelínou. Najednou jsem ani neměla potřebu vše, co přišlo do kontaktu s masem tak dezinfikovat, jako obvykle. Přišla jsem si trochu jak úchyl a trochu jak Dita Pecháčková, když říkala, jak ráda se dotýká syrového masa.

Už nikdy nebudu zkoušet dělat steaky z nevyzrálého hovězího, protože to nemá vůbec žádný smysl.

maso_kolaz
(já vím, měl být vyšší, ale stejně to byl ON, venku opečený a uvnitř růžový)

Asi už vypadám fakt zoufale a můj drahý se rozhodl zakročit (Děkuji! Ani nevíš jak.), protože dnes pošťák Pat donesl tohle:

cokolada
(zelenou čokoládu se spirulinou jsme sežrali hned, proto na fotce chybí)
Do toho kakaa musí dávat něco návykového, mám dneska už druhé a nemám sebemenší výčitky (asi že není slazené cukrem). Ještě že ho prodávají i v pětikilovém balení :).
Kromě kakaových produktů nabízí i spoustu dalšího. Vykoupila bych všechno. Ach!
Česká čokoládovna v Troubelicích.