Ela Michaela

Autor: Michaela
Rubrika: Rodina
Komentáře (5)

Tak už je tu:).
Narodila se 14.2.2012 ve 23.30, 3750g, 50cm.

V úterý odpoledne jely Tobík s Amelkou spát ke kamarádce. Nebylo to kvůli porodu, ten zatím naplánovat neumíme :). Prostě tam spát chtěli a my máme tak skvělé a ochotné přátele, že i když sami mají děti tři,vzali k sobě spát oba, aby jim to nebylo ani jednomu líto. Vyšlo to skvěle, přála jsem si rodit v noci kvůli klidu, ale nechtěla jsem přitom budit ani děti, ani někoho, kdo by je hlídal.
Porod byl opět rychlý, kolem deváté večer jsem pořád přemýšlela, jestli už tedy :), po desáté jsme byli v nemocnici a v půl dvanácté jsem držela Elinku. Dost jsem se předem bála toho, jaká bude porodní asistentka. Ta naše byla nejlepší na světě:). Přišla mi tak podobně naladěná, jako já, nechala mne dělat, co jsem chtěla, všechno mi vysvětlovala a hrozně moc mi pomohla. Jsem si jistá, že bez ní by to tak dobře nešlo.
No a domů jsme šli hned v pátek, všechno bylo v pořádku a jelikož se Eli narodila půl hodiny před půlnocí, byl to vlastně už čtvrtý den :).

Elinka


Amelka a Eli poprvé


Tobík a Eli poprvé


Amelka, Eli a plyšák od dětí


Doma:) děti jí furt nosí nějaké hračky

A ještě jedna fotka před, kterou už jsem nestihla dát sem. Ale měla tu být!

Celé těhotenství s Elinkou bylo zvláštní a jiné, než ta předchozí. Před Eli jsem totiž několikrát potratila. Hned na začátku tohoto těhotenství mi ale Bůh dal vědět, že o ní ví, a toho jsem se držela celou dobu. Teď na ni koukám a dojímám se nad tím, že ji máme. Každé miminko je pro mne zázrak, jak vznikne úplně nový, fungující člověk. No a pokud tomu předcházelo to, co u nás, je to pro mne zázrak ještě větší.
Díky Bohu za ni.

Tvořivý čtvrtek: geometrické tvary

Autor: Michaela
Rubrika: Nezařazeno
Komentáře (1)

Příležitostně někdo naznačí, že když ta naše robátka nenavštěvují hromadné vzdělávací zařízení pro děti předškolního věku, budou patrně tupá, ježto doma se jim nedostane potřebných vědomostí. Mezi takové potřebné vědomosti pětiletého dítěte patří například rozeznávání geomterických tvarů :). Tak do toho.

Mimochodem, a vůbec to nesouvisí s tématem, se Tobík docela sám naučil pravou a levou stranu. Nikdy se nemýlí, takže to přestávám považovat za náhodné tipování. A je to opravdu praktické, sama s tím mám v autě problém, tak se mám koho zeptat :).

Panáček a auto vezoucí dveře Tobíkovo, domeček a cosi Amelky

A ještě pekly děti s Albert magazínem:

Ořechoví šneci

Strašná zima

Autor: Michaela
Rubrika: Nezařazeno
Komentáře (0)

Je strašná zima. Natolik zimní, že jsem zahodila své hrůzostrašné představy, co všechno by se mohlo stát a vydali jsme se na rybník. Tobíkovi se líbí, Amelka se klepe a já už vím, jak se oblékneme příště. Pokud se příště nebude chtít tatíčkovi s drobotinou samotnému. Já jim ráda čajíček do termosky navařím, bábovku napeču a budu v teple očekávat jejich příchod.

Pokud se tatíčkovi samotnému chtít nebude, divit se nebudu. Když nemusíme, nevylézáme. Zima by ještě šla, ale ten vítr, který k ní distribuují, ten už tedy nejde. Tak nevím, jestli mám být šťastná, že se jako bonus nemusíme brodit v závějích, nebo jestli mám plakat, že je tak šílená zima a ani není sníh. Absence sněhových kalamit je fajn, ale asi bych ji ocenila více, nemít ve voze zmrzlou naftu :).

Mrznutí zdar!

Rodinná idylka na rybníku

Utáhnout brusle!

Bruce Lee

Píšící

Autor: Michaela
Rubrika: Nezařazeno
Komentáře (1)

Tobík přišel, že chce pomoct něco napsat. Pomoct napsat znamená veskrze diktovat písmenka (pozná, na co slovo začíná a občas na co končí).

Mé mateřské srdce plesá:)