Už dlouho chci s Tobíkem dělat balón, jaký visí u Hanky v dětském pokoji. Tak dneska konečně.
Já: „Tobíku, vyrobíme balón?“
T: „Jaký balón?“
Já: „Pátrací balón.“
T: „Pátlací balón?“
Já: „No, patlací. Patlací pátrací balón.“
A tak jsme patlali.
Tobík a začátek balónové tvorby
Já tírám, maminko. Už jsem velký kluk.
Balon připravený ke schnutí
Hotový patlací balón na lustru v pokojíčku
Během tvorby nás potkalo hned několik zádrhelů. Zaprvé jsem se neměla ptát tobíka, jestli již hodnotí balón jako zaschlý. Když totiž vyfouknete balónek, na kterém je to celé přilepené a nezaschlé, rázem z celého dílka vznikne uschlá švestka. A vy propadnete pocitu naprosté beznaděje (než vás napadne něco geniálního, třeba vyndat vyfouklý balónek a nastrkat tam špejle).
Zadruhé jsem si taky během tvorby vzpomněla, že ty papíry se spíš do něčeho máčí celé – třeba do lepidla na tapety. Vznikne tak úhlednější pátrací balón. Ale taky podstatně patlavější :).
Hanka do něj vyrobila ještě postavičky celé jejich rodiny. V tom našem jsou samozřejmě taky. Jen jsou neviditelné. Pssst!