Malevičovi

Bydlíme v podhůří . A zatímco tu je bláto, když vyjedeme nahoru, je tam sníh. I vyjeli jsme bobovat a stavět sněhuláka.

Bylo to fajn, ale strašně, strašně tam foukao. Amelka chtěla sněhuláka velkého jako ona, což se i podařilo, ale vítr nám ho sfoukl. Tak jen malušký. A taky protivětrnný kryt.

Tobík bobista

Amelka s malým sněhulákem

Tobík koulí

V protivětrnném krytu

{tento okamžik} – Páteční rituál. Jediný snímek – beze slov – zachycuje okamžik tohoto týdne. Jednoduchý, zvláštní, mimořádný okamžik. Okamžik, který chci zastavit, vychutnat a zapamatovat.

Inspirace u soulemama.

Aj letos jsme s babátky vyráběli vánoční dárky. Tentokrát jsme odlévali glycerinová mýdla z transparentní hmoty. Lili jsme je to vánočních vykrajovátek, do silikonových formiček a nakonec i do vyjedeného adventního kalendáře. Barvili jsme je barvami na svíčky a ty větší kousky zdobili ještě mýdlovými vločkami z palmového oleje.

Většina už je rozdána, tak mohu zveřejnit . Fotka tedy jen toho zbytku.

Hygieně zdar

{tento okamžik} – Páteční rituál. Jediný snímek – beze slov – zachycuje okamžik tohoto týdne. Jednoduchý, zvláštní, mimořádný okamžik. Okamžik, který chci zastavit, vychutnat a zapamatovat.

Použití fotky jako ilustrace ke článku "Ukázky kýčovitých úprav fotografií ve světě internetu" je zakázáno

Inspirace u soulemama.

Jsem si jista, že nejsem jediná, komu přijde, že Vánoce přišly nějak nečekaně.

Z mých předvánočních plánů jsem dodržela jediný. Do konce listopadu jsme měli vyprané koberce, umytá okna i vyprané záclony. Vůbec mi nevadí, že se to zdá jako práce zbytečná, jelikož co začal padat sníh, jsou okna opět zapatlaná od dětských tlapiček a co jsme s dětmi vařili a pekli, jsou koberce opět zaprasené (výše zmíněné činnosti provozujeme výlučně v kuchyni, ale z nějaké mně neznámé příčiny je to úplně jedno). Aspoň je vidět, že tu žijem .

Co se týče cukroví, jsem letos opravdu vděčná za to od maminky. Z vlastní tvorby totiž máme jen pár kousků neposlepovaného lineckého, pár kousků nenaplněných košíčků a dalších pár kousků skořicového, co jsme pekli s kamarádkou a jejími dětmi. A potom ježečky, které jsme pekli letos poprvé. Dětičky trpělivě balily lískové oříšky do těsta a tvarovaly čuňáčky. Já jsem pak po pečení ještě trpělivěji dotvářela ježky a malovala jim obličejíky. Na podobné piplavé práce mám pramálo talentu i trpělivosti, takže ježci vypadají, jakoby strávili celý život v pokusné laboratoři a prováděli tam s nimi vskutku nepěkné věci. Ovšem jak se dá vzhled taktně okomentovat – jsou velmi chutní .

Vánoční ježci

Tři ježčí kamarádi

Do sobtoy tedy zbývá už jen poslepovat linecké (dnes), naplnit košíčky a vyrobit vosí úly (zítra), sehnat chvojí, upéct vánočky, vyrobit br. salát a vyzdobit byt (pozítří). A samozřejmě trocha toho úklidu. Nic náročného. A vzdor tomu, že mám pocit, že pro prožití krásných vánočních svátků toho dělám velmi málo, nemám z toho vůbec výčitky a myslím, že Vánoce budou letos fajn. Dokonce mne míjí i každoroční hrůza z toho, že zapomenu koupit něco šíleně důležitého, zjistím do dvacátéhopátého ráno, kdy mají VŠECHNY obchody na světě zavřeno a naše rodina bude kvůli tomu prožívat šílená muka. (Fakt nevím, kde se to ve mně bere, já proti zavřeným obchodům nic nemám a ani jindy nenakupujeme denně, ale ten pocit, že nemohu nic koupit, no hrůza . ) Nakonec jen doufám, že budem všichni zdraví, jelikož jsme zatím všichni, krom Amelky, nějací nakřapaní. No snad to přejde.

Takže aj Vám všem přejeme klidné Vánoce, které budou dle Vašich představ.