Malevičovi

Nahromadilo se nám doma několik kartonových krabic, i vyrobili jsme domeček.

Zdejší asijská obchodnice nenabídla příliš možností co do výběru omítky, střešní krytiny a podobných věcí. Takže jsme se museli spokojit s krepákem, balicím papírem a samolepicí tapetou – dekor „okenní tabule“. Stavba ještě není omítnuta celá a na dveřích chybí madlo (které je ukryto na velmi tajném místě). Jelikož ale nelze zajistit, že domek bude stát v době, kdy se někdo odhodlá ho dokončit, dáváme ho sem tak, jak je. Dětičkám se líbí jak je, a to je hlavní.

[ Zobrazit slideshow ]

Tobík testuje hrubou stavbu

Tobík s trpitelským výrazem (přilepil se ke střeše), Amelka šťastna

Dětičky koukají z domečku

Události posledních dnů jsou vcelku obyčejné.

Fotíme mnoho, píšeme málo.

Tak aspoň nějaké fotky.

[ Zobrazit slideshow ]

Amélka s Tobíkem sbírají šištice na turnaj

Turnaj v házení šišek na strom

Záznam výsledků

Tatínek vybírá kamínky na pískovišti

Tatínek soustředěně odděluje písek od kamínků

Dětičky s bublifuky

Tobík u kašny

Amélka si stoupá a kouká na kašnu

Amélka s edukativní destičkou "Zviřátka a jejich hlavičky"

Poslední příspěvek z fotek předtím, než se foťák odebral na reklamační řízení.

Konečně nastal ten den, kdy jsem Tobíkovi namalovala silnici na velký karton od dětské postýlky.
Namalovali jsme náš panelák a pak tam ještě měl být ten zelenej domeček, kde jsme byli na dovolence a dům, kam jezdíme do shromáždění. Na volné místo jsem namalovala Smíšené zboží, až pak mě napadlo, že hala na squash by sklidila větší úspěch.
Celkově je ale Tobík ze silnice nadšen.

Všude nepořádek, malujeme silnici

Tobík si hraje na silnici

Amelka si hraje na silnici

Ještě tam chtěl Tobík namalovat ten žlutý domeček, kde bydlí prababička – je tam taky.
Prababička už tam ale nebydlí. Tento týden zemřela.
Byla to moje babička. Až teď mi dochází, jaká vlastně byla a jak moc jsem ji měla ráda. Ikdyž třeba nesouhlasila s tím, co jsem dělala, vždycky byla se mnou. A za to si jí nikdy nepřestanu vážit.
Hrozně mi chybí.

Moje původní představa o svátku matek byla celkem jasná.

Choť mi ráno udělá snídani do postele (spolu s dětmi, samozřejmě) a následně všichni odejdou na celodenní výlet. A já den matek oslavím tím, že budu odpočívat.
Něco jako když se svátek práce slaví tím, že se nejde do práce .

Jenže pak mi to docvaklo. Že je to svátek matek. Má se v něm oslavovat, že jsem maminka. A to jde velmi těžko, když se z toho zbytek rodiny vyšachuje. A tak jsem se rohodla, že svátek matek oslavím tím, že budu nejlepší matka na světě a vymyslím pro nás s dětmi nějakou úžasnou činnost .

Začali jsme už pár dní před. Namalovali a poslali jsme obrázky našim maminkám. A na den matek jsem (inspirována Kuchařkou pro dceru) naplánovala, že si společně upečeme muffinový dort. V našem podání vznikla tedy spíš muffinová pyramida. Ale užili jsme si to náramně (ikdyž den předem, jelikož na den matek už jsme měli plno).

Babičkám Tobík namaloval autorádia (já navrhovala květinu

Tobík váží mouku

Míchají

Dávají muffiny do formy

Maminka si domalovala růžová srdéčka

Muffinová pyramida

Tobík papká muffin

Ame papká muffin

A odpoledne ještě procházka.

Tobík s babičkou nesou kládu

Rodinné foto

Už dlouho chci s Tobíkem dělat balón, jaký visí u Hanky v dětském pokoji. Tak dneska konečně.

Já: „Tobíku, vyrobíme balón?“
T: „Jaký balón?“
Já: „Pátrací balón.“
T: „Pátlací balón?“
Já: „No, patlací. Patlací pátrací balón.“

A tak jsme patlali.

Tobík a začátek balónové tvorby

Já tírám, maminko. Už jsem velký kluk.

Balon připravený ke schnutí

Hotový patlací balón na lustru v pokojíčku

Během tvorby nás potkalo hned několik zádrhelů. Zaprvé jsem se neměla ptát tobíka, jestli již hodnotí balón jako zaschlý. Když totiž vyfouknete balónek, na kterém je to celé přilepené a nezaschlé, rázem z celého dílka vznikne uschlá švestka. A vy propadnete pocitu naprosté beznaděje (než vás napadne něco geniálního, třeba vyndat vyfouklý balónek a nastrkat tam špejle).
Zadruhé jsem si taky během tvorby vzpomněla, že ty papíry se spíš do něčeho máčí celé – třeba do lepidla na tapety. Vznikne tak úhlednější pátrací balón. Ale taky podstatně patlavější .

Hanka do něj vyrobila ještě postavičky celé jejich rodiny. V tom našem jsou samozřejmě taky. Jen jsou neviditelné. Pssst!