Byli jsme týden v Itálii, kousek od Ravenny. A krásně tam bylo.
Ochutnali jsme několik pizza, tiramisu (na které stále vzpomínám) a opravdické italské risotto (na kteréžto jsme si dovezli arborio ryžu) a samozřejmě zmrzlinu. Některé z těch věcí jsme ochutnali dokonce i při romantické večeři ve dvou, jelikož jsme s sebu prozřetelně vzali strýčka Adama, který nám umožnil bezdětné courání po okolí.
Tobík se přesvědčil, že moře je slané, ale mnohem více ho uchvátil písek. Amelka se taktéž přesvědčila, leč do vody se jí chtělo ještě méně, než Tobíkovi. U něj ale nastal i tak výrazný pokrok – nechal se vozit na nafukovací matraci. Opět mi tedy svitla naděje, že v nich jednoho dne přecijen probudím lásku k vodním radovánkám.
Týden uběhl strašně rychle a já doufám, že se k moři zas někdy podíváme.
Arrivederci!
Hrátky s pískem
Ameluška jde pro vodu
Tobík zalévá strýčka Adama
Ameluška s maminkou jdou pro vodu
Společné foto u plotu
Tobík u kola, na kterém si tuze přál jet
Vyndavání trnů z nohy
Tobík a ferrari
Rybářské domečky
Hledáme poklad
Park Del Delta Del Po (nebo tak nějak)
Poklad konečně nalezen
Italský traktor Fiat
Zmoženi po předlouhé cestě
Na kolotoči
Tobík se naučil sám houpat (konečně!)
Snídaně při východu slunce:)
Na kole
Ještě jednou kolo
Na kole s jiným zasedacím pořádkem