Každý s oblibou říká, že Vánoce nejsou o penězích. Jděte se ovšem během prosince podívat do nějakého obchodu . Ale Vánoce fakt nejsou o penězích. Myslela jsem si to vždycky, ale nikdy jsem to nemusela řešit. Když ty peníze máte a máte jich dost, tak Vánoce samozřejmě nejsou o penězích, proč taky. Když se ale situace obrátí a vy nemůžete jen tak jít a pokoupit úžasné dárečky, nutí vás to více přemýšlet. A tak jsem si to letos zas o něco více  srovnala v hlavě. Člověk by řekl, že u nás, uvědomnělých křesťanů, už to ani víc nešlo . A ejhle, ono šlo.

Toliko krátká finančně-vánoční úvaha .

Vánoce se mi letos líbily, jako každý rok. Pro změnu jsem nebyla nemocná já, ale Marek. Škoda, bývali bychom využili tradiční jízdy lanovkou na Komáří vížku. Lanovka jezdí vyjímečně v zimě 24.12. a mně vždycky přišlo, že na ní člověk musí umrznout, než tam dojede. Letos je ale nebývalé teplo, nahoře na Komárce sněhu po kolena, co víc si přát. Tak třeba příští rok.

Taky máme letos z Vánoc jedinou fotku – Tobíka s cukrovím (já si chtěla vyfotit to cukroví, ale nedal se odbýt, model). Tak nějak jsem si to chtěla užít bez pobíhání s foťákem. Na jednu stranu škoda, na druhou stranu o starost méně. Stejně je to každý rok podobné . Výzdoba z loňska mne natolik uchvátila, že nemám potřebu shánět cokoli jiného. Večeře byla též stejná, řízky, vinná klobása a salát – tradice je tradice. No a dárky? Těch pár balíčků pro děti by na fotce ani vidět nebylo . Jinak co se týče dárků, tak asi největší radost udělaly Tobíkovi paličky na bicí (a všem sousedům v domě určitě taky, k jejich úplné radosti chybí snad už jen hra na topení) a koloběžka od babičky. Amelce pak mluvící fen od Jarmilky. Ten tedy udělal nevýslovnou radost celé rodině, poslouchat v sedm ráno radostné výkřiky fenu, jako je například: Tomu říkám styl! Když pracujem společně, učešem se báječně! Kudrny či rovné vlasy, budeš vždy královna krásy! – to nemůže nechat chladným nikoho. Podobných vět umí fen hned 15. A čupr písničku k tomu. Doporučuji do každé rodiny. Dalším skvělým dárkem je doktroský kufřík. Rozhodně vybírejte takový, aby měl kladívko zkoumající patelární reflex. Ani ne tříleté dítko vám jím nečekaně efektivně pomlátí koleno . (Nerada bych, aby to vyznělo nějak ošklivě, já mám ze všech těch dárků, které děti dostaly, opravdu velkou radost.) Dárek letos dostalo dokonce i naše miminko chou-chou (model Jako živé ), které máme od loňských Vánoc. Má novou sadu oblečků, která mu tak sluší, že spalo s Amelkou v posteli. Nepředpokládám nějakou souvislost, ale Tobík tu noc třikrát zvracel a pak i Amelka. Naštěstí ne na miminko a jeho nový obleček.

Mně udělal velkou radost kráječ na vajíčka. Doteď jsme měli klasický plastový, kterým Tobík jednou krájel vajíčko z modelíny. Kupodivu nejen že vejce nenakrájel, ale kráječ jeho pokusem dost utrpěl. Teď máme masivní kovový, který by možná zvládl i tu modelínu. Zkoušet to ale nebudu. Z čeho měl největší radost Marek, to netuším, ale všichni společně se ještě radujeme z CD Hurvínka, které posloucháme v autě. Ani jsem si nepamatovala, že je to tak vtipné. Moc se mi líbí.

Tobík s cukrovím

A i když už je po Vánocích, nedá mi to nepřidat vánoční písničku. Přikládám text v angličtině, nevím, je-li třeba to přeložit, aby si čtenářská obec nepřipadala, že ji podceňuji. Též vás jistě zarazí zmínka o Spojených státech amerických. Klidně si místo toho dosaďte naši vlast. Kapela je americká, tak je zaměření celkem pochopitelné. Dát do textu rovnou celý svět by bylo poněkud neosobní.

While You Were Sleeping – Casting Crowns

Looks like another silent night
Above your deep and dreamless sleep
A giant star lights up the sky
And while you’re lying in the dark
There shines an everlasting light
For the King has left His throne
And is sleeping in a manger tonight, tonight

Oh Bethlehem, what you have missed while you were sleeping
For God became a man
And stepped into your world today
Oh Bethlehem, you will go down in history
As a city with no room for its King
While you were sleeping
While you were sleeping

Mary shivers in the cold
Trying to keep the Savior warm
Born among the animals wrapped in dirty rags
Because there was no room for Him in the world He came to save

United States of America
Looks like another silent night
As we’re sung to sleep by philosophies
That save the trees and kill the children
And while we’re lying in the dark
There’s a shout heard ‘cross the eastern sky
For the Bridegroom has returned
And has carried His bride away in the night
America, what will we miss while we are sleeping
Will Jesus come again
And leave us slumbering where we lay
America, will we go down in history
As a nation with no room for its King
Will we be sleeping
Will we be sleeping

United States of America
Looks like another silent night

A když už jsme u youtube, tak ještě jedno zimní video, užtečné zejména pro nás ženy:

Inspirace u soulemama.

Fandíme českým čutálistům

Bylo to fajn. Po dlouhé době jsme šli do cukrárny, což způsobilo neobvyklé veselí. Dětičky od rána plánovaly, jaký pohár že si to dají a informovaly i paní, prodávající na náměstí zeleninu. Já to furt říkám, že když jsou ty hezké věci příliš často, zbytečně zevšední.

Amelka byla poněkud zmatená, že jsme pro ní měli připravený balíček a ptala se, jestli už je velká (když má ty narozeniny). Není, holčička, ještě musí počkat. Mimo jiné dostala kabelku, kterou její matka ušila ze starých kalhot. Ty našla matka ve skříni a neví, odkud se tam vzaly. Poznáváte-li tedy na fotce kabelky své kalhoty, doufám, že se nezlobíte. Opravdu už vyšly z módy, tak dostaly druhou šanci.

Taky jsme si vyrobili veselou hru „chytání rybek“. Myslím, že jsme byli poslední rodinou na světě bez prutů a rybiček, tak jsme tento handicap napravili. Kupodivu nejvíc rybiček vybarvila Amelka a ty nejbarevnější dělal Tobík. Jaký to posun v jejich výtvarné tvorbě.

Mně Tobík k svátku namaloval bagr a sám ho i vystřihl. Jak říkám, posun převeliký.

A ještě přidávám pár fotek z kola, dokud bylo hezky.

Svátková kabelka

Rybičky

Svátkový oběd

"Podívej, jak sjíždím ten prášivý kopec!"

A ještě cyklista

čekají, až housenka proleze tunelem

PS: Když jsem šla vyměnit pneumatiky, našla jsem velmi fotogenickou zeď. Nechce někdo portrétní fotky? U fotogenické zdi?

No a jedno z takových předsevzetí je zavedení „tvořivých čtvrtků“. Ne že bychom jiné dny nic nedělali, ale ve čtrtek by to mělo být něco speciálního, do čeho se mi třeba jindy nechce, nebo co vyžaduje delší plánování, a tak. Původně jsem myslela, že se budeme zaměřovat spíše na nějaké výukové věci, pracovní listy, obrázky, blablabla. Nakonec jsem se ale rozhodla, že se dáme takovou normálnější cestou, sezení nad papíry si můžeme nechat na jindy.

Dnes jsme tedy naplánovali ozdobit prázdné a seschlé truhlíky. Šli jsme do lesa, otrhali a nasbírali vše, co vypadalo, že by mohlo nějaký čas vydržet v koukatelném stavu. Doma jsme to našťouchali do truhlíků. Tobík chtěl za každou cenu zasázet nějaké žaludy a kaštany, tak má každé dítko svůj květináč a uvidíme, jak úspěšní pěstitelé budou. Já sice kdovíjaký pěstitel nejsem, ale být kaštan a zasadit mě někdo na podzim, asi by mě to pěkně zblblo.

[ Zobrazit slideshow ]

Zelený mužík

Sběr žaludů

Sázení žaludů a kaštanů

Podzimní truhlík, zasázené žaludy a kaštany

Další podzimní truhlík

Nejsem žádný zkušený pěstitel orchidejí. Vlastně tato růžovobílá, se značně pohnutým osudem, byla moje první. Zalévala jsem ji a moc jsem si jí nevšímala. Trvalo to pořádně dlouho a já si ani nevšimla, že už má pupeny. Až najednou znovu vykvetla.

Vykvetla právě včas, aby nám připomněla, že i ten, kdo je pro mnohé odepsaný, může znovu vykvést.

A ještě pár fotek z pečení svatebních koláčků, ať nejsme přehnaně filozofičtí :

Ame pekařka

Tobíkovo

U dětí je výhoda, že ikdyž se dílo tak docela nepovede, stejně jsou nadšené a líbí se jim to. A tak se i krokodýl líbil.

A já jsem se zas naučila novou věc v Gimpu. Podle své zásady – když už úplně zkazíš nějakou fotku, nauč se aspoň nějakou novou úpravu . Tentokrát vinětace.

Jablkový krokodýl

Na jednu stranu ho chápu, taky bych chtěla vědět, co budeme dělat. Ale na druhou stranu je to dost únavné. A tak vznikl nápad vytvořit rozvrh.

Den nám na dvě části rozděluji oběd a palanda. Ne, že bychom každý den jedli doma a že by každý den chodili po obědě spát. Ale mělo by to tak být. Ještě bych chtěla vytisknout fotky lidí, se kterými se vídáme často. Univerzální postavičky jsou sice fajn, ale rozlišovat kamarády podle barev triček a kraťasů – to by si mohl někdo vzít třeba osobně .

Co budeme dneska dělat?

PS: Teď koukám na ten záchod… vypadá to blbě, že? Tobík chtěl někam umístit, že půjde na záchod…

Tuto sobotu jsme též trávili v Děčíně. Tentokráte v cukrárně u babičky a dědečla v práci, kde probíhaly přípravy na pondělní otevření. Moc hezké to tam je. Už těším se na sladkou návštěvu. Cestou jsme se ještě stavili v Ústí na farmářských trzích. Koupili jsme máslo, vejce a koláčky. Nebylo to tam špatné, ale uměla bych si představit i lepší .

Další významnou událostí bylo, že jsem si ušila kabelku. Vloni mi totiž kamarádka ušila sukni (to jsem se ještě bála něco ušít sama) a pořád mi tu ležely zbytky látky. Tak co? Tak jsem to zkusila. Neumím rovně stříhat, nerada něco přesně měřím a tak mě docela překvapilo, že fakt vznikla kabelka. Dokonce jsem ani nemusela párat žádný šev proto, že bych ho ušila ze špatné strany (což se mi stane skoro pokaždé). Jaký úspěšný počin .

[ Zobrazit slideshow ]

Příprava na shromáždění dělnické strany

Detail montérů kamery

Uklízíme u babičky a dědečka v domečku

Tobík pomáhá dědečkovi rovnat popadané cihly

Zátiší s květinou, kabelkou a sukní :)

Ještě mě vyfoť s kabelkou! A mě!

Farmářské trhy

Ještě jedny farmářské trhy

Dětský koutek v cukrárně

Amelka na kolotoči

Tobík vozí krabice