Aj letos jsme s babátky vyráběli vánoční dárky. Tentokrát jsme odlévali glycerinová mýdla z transparentní hmoty. Lili jsme je to vánočních vykrajovátek, do silikonových formiček a nakonec i do vyjedeného adventního kalendáře. Barvili jsme je barvami na svíčky a ty větší kousky zdobili ještě mýdlovými vločkami z palmového oleje.
Většina už je rozdána, tak mohu zveřejnit . Fotka tedy jen toho zbytku.
Letošní Vánoce byly jiné. Byly jiné proto, že jsme před Vánoci koupili vůz. A vozu jsme k Vánocům koupili novou převodovku. A nová převodovka je velmi, ale velmi drahá. Čímž se stalo, že nám tímto neplánovaným výdajem zbylo velmi, ale velmi málo peněz.
Každý s oblibou říká, že Vánoce nejsou o penězích. Jděte se ovšem během prosince podívat do nějakého obchodu . Ale Vánoce fakt nejsou o penězích. Myslela jsem si to vždycky, ale nikdy jsem to nemusela řešit. Když ty peníze máte a máte jich dost, tak Vánoce samozřejmě nejsou o penězích, proč taky. Když se ale situace obrátí a vy nemůžete jen tak jít a pokoupit úžasné dárečky, nutí vás to více přemýšlet. A tak jsem si to letos zas o něco více srovnala v hlavě. Člověk by řekl, že u nás, uvědomnělých křesťanů, už to ani víc nešlo . A ejhle, ono šlo.
Toliko krátká finančně-vánoční úvaha .
Vánoce se mi letos líbily, jako každý rok. Pro změnu jsem nebyla nemocná já, ale Marek. Škoda, bývali bychom využili tradiční jízdy lanovkou na Komáří vížku. Lanovka jezdí vyjímečně v zimě 24.12. a mně vždycky přišlo, že na ní člověk musí umrznout, než tam dojede. Letos je ale nebývalé teplo, nahoře na Komárce sněhu po kolena, co víc si přát. Tak třeba příští rok.
Taky máme letos z Vánoc jedinou fotku – Tobíka s cukrovím (já si chtěla vyfotit to cukroví, ale nedal se odbýt, model). Tak nějak jsem si to chtěla užít bez pobíhání s foťákem. Na jednu stranu škoda, na druhou stranu o starost méně. Stejně je to každý rok podobné . Výzdoba z loňska mne natolik uchvátila, že nemám potřebu shánět cokoli jiného. Večeře byla též stejná, řízky, vinná klobása a salát – tradice je tradice. No a dárky? Těch pár balíčků pro děti by na fotce ani vidět nebylo . Jinak co se týče dárků, tak asi největší radost udělaly Tobíkovi paličky na bicí (a všem sousedům v domě určitě taky, k jejich úplné radosti chybí snad už jen hra na topení) a koloběžka od babičky. Amelce pak mluvící fen od Jarmilky. Ten tedy udělal nevýslovnou radost celé rodině, poslouchat v sedm ráno radostné výkřiky fenu, jako je například: Tomu říkám styl! Když pracujem společně, učešem se báječně! Kudrny či rovné vlasy, budeš vždy královna krásy! – to nemůže nechat chladným nikoho. Podobných vět umí fen hned 15. A čupr písničku k tomu. Doporučuji do každé rodiny. Dalším skvělým dárkem je doktroský kufřík. Rozhodně vybírejte takový, aby měl kladívko zkoumající patelární reflex. Ani ne tříleté dítko vám jím nečekaně efektivně pomlátí koleno . (Nerada bych, aby to vyznělo nějak ošklivě, já mám ze všech těch dárků, které děti dostaly, opravdu velkou radost.) Dárek letos dostalo dokonce i naše miminko chou-chou (model Jako živé ), které máme od loňských Vánoc. Má novou sadu oblečků, která mu tak sluší, že spalo s Amelkou v posteli. Nepředpokládám nějakou souvislost, ale Tobík tu noc třikrát zvracel a pak i Amelka. Naštěstí ne na miminko a jeho nový obleček.
Mně udělal velkou radost kráječ na vajíčka. Doteď jsme měli klasický plastový, kterým Tobík jednou krájel vajíčko z modelíny. Kupodivu nejen že vejce nenakrájel, ale kráječ jeho pokusem dost utrpěl. Teď máme masivní kovový, který by možná zvládl i tu modelínu. Zkoušet to ale nebudu. Z čeho měl největší radost Marek, to netuším, ale všichni společně se ještě radujeme z CD Hurvínka, které posloucháme v autě. Ani jsem si nepamatovala, že je to tak vtipné. Moc se mi líbí.
Tobík s cukrovím
A i když už je po Vánocích, nedá mi to nepřidat vánoční písničku. Přikládám text v angličtině, nevím, je-li třeba to přeložit, aby si čtenářská obec nepřipadala, že ji podceňuji. Též vás jistě zarazí zmínka o Spojených státech amerických. Klidně si místo toho dosaďte naši vlast. Kapela je americká, tak je zaměření celkem pochopitelné. Dát do textu rovnou celý svět by bylo poněkud neosobní.
While You Were Sleeping – Casting Crowns
Oh little town of Bethlehem
Looks like another silent night
Above your deep and dreamless sleep
A giant star lights up the sky
And while you’re lying in the dark
There shines an everlasting light
For the King has left His throne
And is sleeping in a manger tonight, tonight
Oh Bethlehem, what you have missed while you were sleeping
For God became a man
And stepped into your world today
Oh Bethlehem, you will go down in history
As a city with no room for its King
While you were sleeping
While you were sleeping
Mary shivers in the cold
Trying to keep the Savior warm
Born among the animals wrapped in dirty rags
Because there was no room for Him in the world He came to save
United States of America
Looks like another silent night
As we’re sung to sleep by philosophies
That save the trees and kill the children
And while we’re lying in the dark
There’s a shout heard ‘cross the eastern sky
For the Bridegroom has returned
And has carried His bride away in the night
America, what will we miss while we are sleeping
Will Jesus come again
And leave us slumbering where we lay
America, will we go down in history
As a nation with no room for its King
Will we be sleeping
Will we be sleeping
United States of America
Looks like another silent night
A když už jsme u youtube, tak ještě jedno zimní video, užtečné zejména pro nás ženy:
Jsem si jista, že nejsem jediná, komu přijde, že Vánoce přišly nějak nečekaně.
Z mých předvánočních plánů jsem dodržela jediný. Do konce listopadu jsme měli vyprané koberce, umytá okna i vyprané záclony. Vůbec mi nevadí, že se to zdá jako práce zbytečná, jelikož co začal padat sníh, jsou okna opět zapatlaná od dětských tlapiček a co jsme s dětmi vařili a pekli, jsou koberce opět zaprasené (výše zmíněné činnosti provozujeme výlučně v kuchyni, ale z nějaké mně neznámé příčiny je to úplně jedno). Aspoň je vidět, že tu žijem .
Co se týče cukroví, jsem letos opravdu vděčná za to od maminky. Z vlastní tvorby totiž máme jen pár kousků neposlepovaného lineckého, pár kousků nenaplněných košíčků a dalších pár kousků skořicového, co jsme pekli s kamarádkou a jejími dětmi. A potom ježečky, které jsme pekli letos poprvé. Dětičky trpělivě balily lískové oříšky do těsta a tvarovaly čuňáčky. Já jsem pak po pečení ještě trpělivěji dotvářela ježky a malovala jim obličejíky. Na podobné piplavé práce mám pramálo talentu i trpělivosti, takže ježci vypadají, jakoby strávili celý život v pokusné laboratoři a prováděli tam s nimi vskutku nepěkné věci. Ovšem jak se dá vzhled taktně okomentovat – jsou velmi chutní .
Vánoční ježci
Tři ježčí kamarádi
Do sobtoy tedy zbývá už jen poslepovat linecké (dnes), naplnit košíčky a vyrobit vosí úly (zítra), sehnat chvojí, upéct vánočky, vyrobit br. salát a vyzdobit byt (pozítří). A samozřejmě trocha toho úklidu. Nic náročného. A vzdor tomu, že mám pocit, že pro prožití krásných vánočních svátků toho dělám velmi málo, nemám z toho vůbec výčitky a myslím, že Vánoce budou letos fajn. Dokonce mne míjí i každoroční hrůza z toho, že zapomenu koupit něco šíleně důležitého, zjistím do dvacátéhopátého ráno, kdy mají VŠECHNY obchody na světě zavřeno a naše rodina bude kvůli tomu prožívat šílená muka. (Fakt nevím, kde se to ve mně bere, já proti zavřeným obchodům nic nemám a ani jindy nenakupujeme denně, ale ten pocit, že nemohu nic koupit, no hrůza . ) Nakonec jen doufám, že budem všichni zdraví, jelikož jsme zatím všichni, krom Amelky, nějací nakřapaní. No snad to přejde.
Takže aj Vám všem přejeme klidné Vánoce, které budou dle Vašich představ.