Vrátili jsme se z rodinné dovolené v Jizerských horách. Rodinné v širším slova smyslu, ježto se jednalo o širší rodinu. Markovo rodiče a brácha a ségra a děti a ještě jedna spřátelená rodina – dohromady devět dětí a sedm dospělých. Tolik dětí je fajn, vždycky se najde někdo na hraní, takže si znavený rodič svým způsobem i odpočine
.
Už je tomu dlouho, co jsem viděla na internetu, jak někdo rozlámal voskovky do formy na muffiny a upekl z toho kulaté, slité, barevné voskovky. A pořád jsem to chtěla zkusit a pořád jsem neměla voskovky. Až dnes jsem jedny objevila.
Tu je návod, nebo spíš poučení z mého dnešního pokusu:
1. Voskovek potřebujeme opravdu hodně, má-li dílo za něco stát.
2. Pečeme pomalu a krátce, vlastně voskovky jen rozpustíme. Potom necháme vystydnout.
3.Voskovková kolečka netřeba z formy vyrýpvát, ani jinak ničit! Stačí formu otočit a bouchnout do dna, voskovky samy vypadnou.
A smysl celého počinu? Jak jsou kolečka barevná, během malování malují různými barvami. Navíc jsou větší a tak se malým dětem dobře drží.
Ne že by pro nás první září bylo nějaký vyjímečný den. Ovšem dala jsem si opět nějaká nová předsevzetí, snažíme se znovu o nějaký řád a začali jsme se zase více něco učit. A kamarádka s dětmi nám připravila šipkovanou (vďaka).
A tak jsme s sebou vzali i foťák.





