Malevičovi

Tobíček už si strašně dlouho šetří v kasičce na auto na ovládání. Část peněz pak utratil za vánoční dárky pro nás a pro Amelku. A tak jsme se rozhodli, že tuto jeho štědrost odměníme a zbytek peněz na auto mu dáme.

A tak se konečně dočkal.

Po krátkých zkušebních jízdách tatínek usoudil, že by to chtělo trochu upravit.

Tatínek vylepšuje jízdní vlastnosti

A pak už jezdilo jako drak . Fotky jsou natolik děsné, že jsem vybrala tu nejméně děsnou a dala ji alespoň do černobíla.

Tobíkův komentář k fotce: "Tady řikáte Ahooooj auto!"

Nějak se stále nemůžeme vyhrabat z nemocí dětí. Už mi to leze na mozek. Překvapivě ale, Tobík i s horečkou bezmála 39 tvrdí, že mu je dobře (a podle toho se i chová).

Marůdek u nás v posteli

Tady se mu povedl i skutečně zoufalý váraz

S tatínkem postavili bunkr

Pořídili jsme dětičkám flanelograf. Možná se zdá, že flanelografům už dávno odzvonilo, ale opak je pravdou. Je to skvělá pomůcka! A přitom tak jednoduchá a levná záležitost.

Základní věc, kterou potřebujeme, je, kdo by to byl řekl,  flanel. V nabídce jsou jednobarevné (a levné) a pak s již vytištěným prostředím (a drahé). My pořídili univerzální černé plátno. Flanel je potřeba na něco napnout – překližka, karton, případně (jako my) na dveře. Dveřní řešení není z nejlepších, jelikož je těžké plátno úplně vypnout – a na vypnutém plátně obrázky lépe drží. Potom už jen stačí namalovat (nebo vytisknout) obrázky, které vybarvíme a vystřihneme. Zadní stranu obrázku zdrsníme smirkovým papírem a máme hotovo. Na flanelografu obrázky drží a my můžeme dětem vyprávět různé příběhy, pohádky, a zobrazovat kde co.

Tobík maluje obrázky na pohádku o krtečkovi

Biblické stvoření světa na našem flanelografu

Flanelografoví diváci

Děti mají nějakou záhadnou nemoc, tak se raději držíme v domácí izolaci. Takže i na oslavy konce roku jsme byli doma.

Na chlebíčky vykrájel Tobík ze sýra auta a Ameluška medvídky. Děti večer byly velmi unavené, ale o půlnoci jsme vzbudili Tobíka na ohňostroj a zapálili jsme prskavky (kterých se Tobíček bál). Amelku jsme vynechali, byli jsme rádi, že konečně klidně spí. A novoroční přípitek proběhl až dnes.

A co starý rok a co nový rok?

Z minulosti se poučujeme a co bude, to nevíme. To nepíšu jen tak. To jsem tak dumala o tom, co všechno se stalo a co očekáváme. A napsala jsem rovnou závěr, na co zdržovat .

Do nového roku přejeme vám i nám, ať vždycky poznáme, co je dobře a co je špatně. A zvládneme se podle toho zařídit.

Díky, že k nám chodíte, a ještě víc díky za každý komentář. Jsem ráda, když se vám tu líbí.

Tobíček s tatínkem pozorují ohňostroj