Mám jednu kamarádku. A ta mě vždycky jednou za čas úplně dojme.
Poprvé to bylo na moje narozeniny. Nějak jsem se někdy zmínila, že se nám s Markem líbí jedna pokojová květina. Po nějaké době jsem měla narozeniny. A dostala jsem od ní tu kytku. Byla jsem z toho úplně vedle a dodnes si pamatuju, jak jsem ji celá šťastná nesla domů 
.
Pak jsem u kamarádky obdivovala její květinu, které se kroutí listy úplně stejně jako mě vlasy, když si je umyju (každého na rostlinách zaujme něco jiného, no . Po nějaké době jsem jí od ní dostala, už ani nevím, k jaké příležitosti (jen vím, že byla v ladícím okvětníku).
Pak jsem taky hrozně dlouho toužila po hmoždíři. Dostala jsem ho vloni k narozeninám.
No a včera jsem rozbalila vánoční balíček od mé kamarádky. Byla tam forma na muffiny. A opět mě to skor dojalo. Víte jak dlouho si tu formu přeju?
Nabízí se dvě možnosti. Buď o těch věcech tak neodbytně melu, že mi to raděj koupí . Já ale věřím té druhé možnosti. Ona prostě fakt poslouchá, když něco říkám. A hlavně proto mě ty dárky tak dojímají.
Jsem hrozně ráda, že jí mám.
(Tu formu 
)
Dvoubarevný muffin s meruňkami