Amelka, nejspíš inspirována starším bratrem (a vlastně celým zbytkem rodiny), naprosto miluje jídlo. Jedla by cokoli a jedla by stále.
I okolí si všimlo, že se holčička konečně zakulacuje a Věrka se přestala smát, že má nožičky jak africké podvyživené dětičky.
A já mám radost. Zezačátku jsem totiž nevěřila, že se naučí jíst lžičkou. Fakt. Ono to totiž Amelce vůbec nešlo. Pak se to ale za vydatného přispění Tobíka naučila. A já byla velmi hrdou matkou – už dvě děti jsem naučla jíst lžičkou! Než mi došlo, že se to každé dítě naučí celkem samo. Prostě na to přijde. Co mu také zbývá:)
Amelka se diví
Tobík ji rozesmívá, až jí padá jídlo z pusy
Hotovo
Říjen 27th, 2009 at 22:24
Vždyť víš, že jsem to nemyslela špatně
)) Zrovna jsem na ní v neděli koukala, jaká je z ní pěkná holka. Jo a tu „feministickou“ mikču už za chvíli taky zdědí, Šárka se totiž taky začíná zakulacovat, ale trošku víc než Amel. Tak čau, pěkný fotky ;o)
Říjen 29th, 2009 at 22:37
No je parádní
Viditelně jí chutná :-) To je dobře, aspoň to má u vás opačný postup než u nás ( z afrických nožiček do hezkého miminka , u nás z baculatého miminka do žebrovité nudle )
Už pár dní se chystám odpovědět na mail, tak setrvej, nějak mi nevybývá čas v programu.
Říjen 29th, 2009 at 22:40
No to jí musíš dát najíst:) A co vůbec ty kosti, už dobrý?
NA mail čekám, čekám:)
Listopad 18th, 2009 at 22:19
Tééééda já koukám ani uvěřit nemůžu jak ti to miminečko vyrostlo. K papání blahopřeji pro mě bylo papající miminko vysvobozením (po naprosto nepapací Viktorce co byla schopna odmítat jakkoliv vybrané laskominy a žít o čisté vodě) byla Sofie se svou našpulenou pusinou a následně důrazným HAMÍ důkazem, že nejsem úplně nemožná matka.
Mějte se krásně. Zdraví Vrublata.
Listopad 18th, 2009 at 22:20
jo a je krásná a Tobík taky. (chybí mi tu dojatý smajlík)
Listopad 23rd, 2009 at 00:08
Ivuš dík. Však vám to roste též:)