Je konec srpna a my jsme se konečně dostali na koupaliště. Poprvé za celé prázdniny! Všichni jsme měli čas, nikdo nebyl nemocen a počasí nám bylo nakloněno. Jeli jsme do Děčína a já byla šťastná jak blecha.
Tobík nikdy nebyl úplný vodomil. Ale po častých návštěvách krytého bazénu začal nadšeně výskat, když si s ním rodiče pohazovali, skákal z okraje bazénu (ikdyž se to nesmí), klouzal se na klouzačce a tak vůbec – začalo se mu tam líbit.
Po dlouhé koupalištní odmlce ovšem na své nadšení zapomněl. A my ho opět museli přesvědčovat, že pobyt ve vodě je fajn. Vzdor všem protestům, přilepen na své matce, absolvoval nedobrovolnou exkurzi do bazénu. Po desáté sérii Spadla lžička do kafíčka již začal vykřikovat nesmělé „ještě!“, po dalších mnoha opakováních odmítal opustit vodní plochu. Sice stále přilepený na rodičích, o nafukovacím kruhu nechtěl ani slyšet, ale byl šťastný.
Dá se tedy říci, že mise proběhla úspěšně. Jen musíme na koupaliště znovu dřív než za rok, aby na to zas nezapomněl.
Chňapík drkotající zubama
Ještě tu máme jednu fotku z ranní návštěvy hřiště. Respektujíc Zuzky radu (Když fotím člověka, ostřím mu na obličej, ne na tričko.), pokouším se dětem ostřit na obličej (nebo alespoň kupovat hezčí trička). Ráno ovšem nikdo obličej ukazovat nechtěl.
Tobík na písku
Poslední dobou si neustále někde prohlížím poetické fotky miminek. Obvykle na nich bývají umístěna v proutěných koších, nebo v něčem takovém vkusném. Samozřejmě bych nejraděj něco podobného taky zkusila, leč žádnými poetickými předměty nedisponuji. Takže na fotky jako „Amelie v proutěném košíku“, „Amelie visící zamotaná v šátku po prababičce“, nebo alespoň „Amelie na trakaři uprostřed rozkvetlé louky“ si musím nechat zajít chuť. Ale začala jsem intenzivně přemýšlet nad tím, co se v naší domácnosti vyskytuje a vešlo by se toho malé rozmilé děvčátko. K mé radosti se tu toho vyskytuje celkem dost.
Dnes tu máme první takvou fotku – Amelie v nákupní tašce. Akorát musím zjistit, jak se takové věci fotí.
(Prosím nepranýřovat za to, že jsem narvala dítě do nákupní tašky. Ono se jí to docela líbilo.)
Copak jsme to dnes nakoupili?
Kuk z tašky! (pokus o obarvení pozadí, teprva se učím, a někdo tam narafičil blbě barevnou hračku 
Amelka v nákupní tašce
A na závěr ještě naše Roztomilá.
Roztomilá
