Krom Amelky nás to skolilo všechny. Krom tatínka jsme zůstali doma.
Malý marůdek si donesl lůžkoviny do obýváku, aby mohl koukat na pohádky. Maminka dodala postýlko-friendly pítko. Když už musíme být nemocní, tak ať je to aspoň co nejpříjemnější.
(Věřili byste, že z lahvičky nikdy nepil? 
)
Já jsem jako miminko, viď!
Taky jsem konečně vyprala bodýčka , tak vás mohu oblažit fotkou Amelky. Ale teda je to fuška, dát ji na bříško, utřít slinu, vzít foťák, dát ji znovu na bříško, utřít poblióna, do toho se ji snažit rozesmát. Pak přiběhl Tobík, že jako taky chce být focen a nasáčkoval se vedle ní.
Princezna
Naše dvojka
Jsou to miláčkové, ale fotit je teda dohromady, to je umění:)
Červenec 31st, 2009 at 13:06
Sluší jim to oběma
A víš, že je nefér, že na BC chodíš a k nám ne ?
Červenec 31st, 2009 at 13:21
Dík:) ale máznutí jsou taky oba.
Vím
je to těžké. Věřím, že mi rozumíš.
Červenec 31st, 2009 at 16:32
Pochopila jsem,že nechodíš ani tam ani tam…v rámci úspory času. Tak jsem tomu rozuměla. Teď už nějak ne. No,ale to je jedno.
Červenec 31st, 2009 at 16:43
Tam nechodím vůbec, tam minimálně. Teď jsme nemocní furt doma, teda hlavně včera večer jsem tu byla sama.